Bude změna Zákona o drahách konzervovat stav místo rozvoje služeb?

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 upravuje práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě. EU umožnila členským státům pětileté vyjímky, které lze ještě o dalších pět let prodloužit. Česká republika použila vyjímku u čtyř článků tohoto nařízení do roku 2014. V pátek 20.června předkládá poslanec Kolovratník pozměňovací návrh k zákonu o Drahách, který všechny tyto vyjímky prodlužuje do roku 2019. S tím nelze souhlasit !!

wikipedia

Zatímco s články 8. a 10., týkajících se informačních služeb v prodeji mezinárodních dokladů na všech prodejních místech dopravce a informačních služeb spojených s nákupy jízdenek a rezervacemi i v regionální dopravě, a prodloužení vyjímky do roku 2019 nemám zásadní problém, vnímám snahu o prodloužení vyjímky u článku 17., týkajícího se odškodnění cestujících při zpoždění o více jak 60 minut jako zásadní problém.

Ustanovení ukládá povinnost železničním podnikům poskytnout cestujícímu odškodnění ve výši 25%-50% ceny cestovního dokladu při zpožděních, která přesahují 60 minut. Nárok na odškodnění nevzniká pouze v případě, že je cestující informován o zpoždění dříve, než si zakoupí přepravní doklad.

Předkladatel návrhu tvrdí:

"V podmínkách ČR je i v současné době drtivá většina zpoždění způsobena jiným subjektem než dopravcem, zejména stavební a udržovací činností na trati. Míra rozestavěnosti české železniční sítě v klíčových bodech (významné železniční uzly, koridorové tratě) bude velmi vysoká i v průběhu plnění Operačního programu doprava 2014-2020. Na základě toho se navrhuje, aby Česká republika opětovně vyňala uplatňování tohoto ustanovení pro vnitrostátní dopravu do roku 2019."

Jaká je dosavadní zkušenost s odškodňováním cestujících? V roce 2013 ze zhruba 2,5 milionu vypravených vlakových spojů ČD bylo 4741 vlaků zpožděno nad 60 minut.
A ve vnitrostátní přepravě bylo odškodněno 616 cestujících částkou 122 980 Kč, v průměru tedy cca 200 Kč.

Pokud je zpožděno ročně 4741 vlaků nad 60 minut, kdy se vztahuje nárok na odškodnění, pak při průměrném počtu 200 cestujících na vlak je to celkem 189 mil. Kč ročně.
Této částky však nikdy nebude dosaženo, protože nárok na odškodnění mají cestující, kteří si zakoupí jízdenku v ceně nad 8,- €/16,-€. Cestující, který jede do 100 km ( a těch je většina), určitě na odškodnění nedosáhne. Dnes je 8 Eur = 224 Kč cena za obyčejné jízdné na trase kolem 160 km (184 km Ostrava – Břeclav stojí 250 Kč).
Reálně se tak bude jednat maximálně o desítky miliónů korun ročně, což je vzhledem k rozpočtu ČD zanedbatelná částka.
Zavedení odškodnění cestujících bude naopak motivovat dopravce, aby zajišťoval přepravu cestujících v co nejlepší požadované kvalitě (dle jízdního řádu) a udělal vše pro minimalizaci zpoždění vlakových spojů. To může učinit železniční dopravu naopak atraktivnější než je nyní. A cestující bude mít „jakousi“ záruku, že mu bude nabídnuta služba v určitých parametrech s určitou zárukou …
Stejně jako je běžné, že při nákupu ledničky, spotřební elektroniky či jiného zboží, dostane kupující záruku a má právo zboží reklamovat. Cestující musí mít možnost uplatit právo na reklamaci, pokud nebyla služba poskytnuta v parametrech, ve kterých si ji zakoupil.

Jediný argument, kterým je vyjímka odůvodněná - za zpoždění většinou může jiný subjekt než dopravce - musím naprosto odmítnout.

Dopravce samozřejmě může uzavřít s provozovatelem infrastruktury smluvu o kompenzaci takto vzniklých nákladů. Správce infrastruktury zase může plánované stavební akce a rekonstrukce uzlů promítnout ( a tak i nyní činí ) do tvorby grafikonu tak, aby zpoždění nenastala. A zároveň ho budou dopravci "nutit" aby své údržbové práce dělal v době mimo špičku, v nočních hodinách apod. A také bude správce infrastruktury nucen přistupovat jinak k zajištění sjízdnosti tratí v případech nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy dnes každá větší bouřka znamená rozvrat v osobní železniční dopravě, protože dochází k výpadkům napájení trakčního vedení, zabezpečovacího zařízení apod.

Pokud poslanci posunou platnost vyjímky do roku 2019, zakonzervují současný stav, který je vůči cestujícím nepřátelský.

Cestující nesmí být trestáni za neschopnost dopravce splnit zakoupenou službu. V případě problému pak musí mít nárok na přiměřenou kompenzaci.